Kronika Horácka - klub přátel Domamile a Vysočiny

Počet návštěv:
Dějiny obcí - Domamil » Simajchl Jaroslav: Vyprávění o domamilské faře
DOMAMILSKÁ FARA

Klášter loucký obsazoval nepochybně domamilskou faru příslušníky svého kláštera. Prvního domamilského faráře známe jménem z roku 1348; slul Jan. Tehdy totiž Volfart z Litohoře odkázal farnímu kostelu v Domamili lán v Jackově. Tento lán náležel ještě domamilskému kostelu v roce 1407. Roku 1348 daroval zdejší šlechtic kostelu dva lány polí. Kolem roku 1400 byla domamilská fara, která náležela telečskému děkanství, obsazovaná louckými premonstráty. Matriky počaly být vede počátkem roku 1659. Podle zprávy 1657 byla fara nejméně po třicet let administrována z Rokytnice.
Domamilská farnost náležela od svého trvání do roku 1777 k biskupství olomouckému, zřízenému roku 1063 českým knížetem Vratislavem II. Na podnět císaře Josefa II. a na žádost jeho matky Marie Terezie rozdělil papež Pius VI. bulou ze dne 5.12.1777 příliš rozsáhlou diecézi olomouckou, na diecézi brněnskou a olomouckou. Farnost byla připojena k jaroměřickému děkanátu roku 1671. Jedním z děkanů byl František Dostál.
Domamilským farářem byl v letech 1659 - 1660 Václav Čermák, 1660 - 1669 Jan Radocha; pak byla farnost přefařena do Budče. Dne 29.května 1673 byl loucký opat Norbert Player žalován u konzistoře, že přes protesty jaroměřického děkana chtěl připojit domamilskou faru jako filiálku k faře budečské, že z fary řídil dvůr, k němuž přidělil farní pole, desátek pobíral ke klášteru, takže se tu farář, který si dříve žil, nemohl uživit. Opat se hájil, že tu nejedná v zájmu svém a kláštera, ale v zájmu církve. Výsledkem sporu bylo, že domamilská fara byla nadále spravována vlastním farářem. Faráři byli tu ovšem i nadále konventuálové loučtí a sice:

  • 1673 - 1681 Lambert Regler
  • 1673 - 1681 rodák z Netolic v Čechách
  • 1681 - 1688 Jindřich Jelínek
  • 1688 - 1690 Dominik Freiberger
  • 1690 - 1692 Theofil Novotný
  • 1692 - 1702 Ferdinand Korintský
  • 1702 -1709 Karl
  • 1709 - 1710 Samuel Čermák
  • 1710 - 1720 Stephan
  • 1720 - 1729 Ludvík Tovara
  • 1729 - 1732 Cyril Povoral

a další byli jen administrátory fary:
  • 1732 - 1742 Emerich Horatius
  • 1742 - 1762 Ferdinand Bystřický rodem z Dačic
  • 1762 - 1770 opět týž Ferdinand Bystřičky
  • 1770 - 1774 Konstantin Mayer z Hrobů v Čechách
  • 1774 - 1790 Fridrich Schmirek rodem z Tovarové a je to poslední zdejší premonstrát.

Pak následovali světští kněží jako faráři:
  • 1791 - 1804 Ondřej Knesl, rodem z Moravských Budějovic
  • 1805 - 1820 Cyril Leden rodák ze Vamberka (dříve augustyán ve Vratěníně)
  • 1820 - 1824 Martin Kovařík (předtím kurát v Litohoři)
  • 1825 - 1852 Jan Blatný (dříve farář v Budči)
  • 1853 - 187? Tomáš Kolacia rodák z Lipova u Strážnice
  • 187? - 1876 Eduard Sedlický
  • 1876 - 1881 František Dostál (jaroměřický děkan)
  • 1881 - 1901 František Michálek
  • 1901 - 1932 František Konečný
  • 1932 - 1961 Jan Slavík
  • 1961 - 1973 Antonín Fiala
  • 1973 - 1984 Václav Razík
  • 1984 - 1985 Jaroslav Schneider z Okříšek spravuje farnost
  • 1985 - 1988 Jaroslav Horák
  • 1988 - 1990 Pavel Buchta - poslední farář na domamilské faře

1990 - zajišťují duchovní správu farnosti nejdříve kněží z Moravských Budějovic. V současné době kněží z Horní Slatiny, a to:
  • 1991 - 1995 Jiří Hasoň
  • 1995 - dosud Jan Pouchlý

Snad nejoblíbenějším farářem při kostele sv. Prokopa byl Páter Jan Slavík, biskupský rada a farář. Působil v Domamili od 1.6.1932 - 7.2.1961. Páter Jan Slavík byl rodákem zdejšího kraje. Narodil se 22.6.1887 v hájovně v lesích na Zdeňkově, kde byl otec František Slavík lesním hajným na majetku hraběnky krasonické. Vystudoval gymnázium v Třebíči. Theologii studoval v Alumnátu v Brně. Po vysvěcení nastupuje jako kaplan v Lipovci na Drahanské vysočině (do 30.10.1915). Odtud odchází do Doubravice, kde strávil deset let. Od 1.1.1926 je ustanoven administrátorem fary v Martínkově a to do 1.6. 1932, kdy přichází na domamilskou faru.
Za téměř 30 let své pastorace v Domamili zveleboval chrám Páně - oprava kostelní věže, nové varhany, restaurace fresek, nový vzácný kalich s broušeným polodrahokamem, betlém, nové zvony, které byly nacisty odvezeny a více se nenašly. Velmi úspěšné bylo uspořádaní Misií v květnu 1933. Páter Slavík byl znám svoji apoštolskou činností. Je celkem osm kněží, které vedl na cestu kněžství.
Z kněží - rodáků domamilských - Páter Stanislav Bláha, Páter František Dvořák a Páter Bohuslav Bláha. Z cizích to jsou: Petr Kuběna, Páter Dvořáček, Páter Pivoda, Páter Fanta z Martínkova, Páter Simandl z Horek. Páter Slavík je poslední kněz pohřbený na zdejším hřbitově.
Dalším známým knězem byl Páter Václav Razík, který byl za dob totality pronásledován režimem a vězněn. Část trestu si odpracoval v Jáchymovských dolech. Byl tajně vysvěcen na biskupa. Za jeho pastorace v římsko-katolické církvi dochází k výrazným změnám v liturgickém pojetí (mše sloužená česky). Otec Razík, jak je farníky nazýván, přebudovává za pomocí věřících faru.
Svoji tvář mění též kostel. Je odstraněn barokní oltář, mizí lustry, kazatelna a další. Chrámový prostor nabývá vzhledu naprosté jednoduchosti. Staré lavice jsou nahrazeny novými, zřizuje se elektrické vytápění chrámu. To vše ze sbírek farníků. Páter Razík umírá po těžké nemoci na sklonku roku 1984. Od roku 1990 je fara opuštěná.



webdesign © Robert Mahr